Otevírací doba

Aktuálně nemáme otevírací dobu, pokud máte zájem o nákup rostlin můžete si objednat přes náš E-shop, nebo se zastavit osobně po předchozí telefonické domluvě.

Kontakt

Exotická zahrada Přibice

Miroslav Effenberger

IČ: 04659911

Přibice 422

691 24 Přibice

Telefon 1: +420 608 618 775

Telefon 2: +420 731 273 163

E-mail: meffik@seznam.cz

jak pěstovat

Patří mezi často pěstované palmy u nás. Oproti jiným palmám nedosahuje takových velikostí a její růst je krásně kompaktní. Má také relativně slušnou mrazuvzdornost – 12 °C výjimečně až –15 °C, listy ale mohou omrzat o něco dříve okolo – 8 °C . Je to velmi přizpůsobivá palma tvořící menší kmen a skoro vždy hojně odnožuje. Velikost listového vějíře dospělé palmy je kolem 50 cm. Palma dorůstá 2–3 m. Roční přírůstky kmene v našich podmínkách jsou okolo 5–10 cm. Průměrně palma vytvoří 8–20 nových listů.

Během vegetace vyžaduje dostatečnou zálivku. Přes léto nenecháváme palmu zbytečně přesychat. S přicházejícím podzimním ochlazováním omezujeme i zálivku. Během zimování, ať už v zemi nebo v nádobě, je zálivka jen velice střídmá:

  • při teplotě 0–5 °C stačí rostlinu zalít 1krát za 1 až 2 měsíce,
  • i palmu v zemi je dobré při suchých zimách zalévat, doporučujeme pouze při rozmrznutí půdy v okolí palmy, a vodou o pokojové teplotě. Obvykle není potřeba palmu v zemi zalít více než 1krát za zimu.

Hnojení je prospěšné, zejména na jaře, jakmile pominou mrazy. Stačí 1krát měsíčně (Kristalon, Cererit, nebo NPK, případně jiná hnojiva). Vyrábí se i speciální hnojiva pro palmy. Sezonu je vhodné zakončit hnojivem s vyšším obsahem draslíku, který podporuje vyzrání pletiv a tím volně vysazenou palmu připraví na zimu. V případě žloutnutí listů doporučujeme použít hnojiva na list s vyšším obsahem železa.

Na substrát palmy extra náročné nejsou. Příliš lehká zemina podporuje rychlé vysychání, zejména v létě. Proto volíme zlatý střed. Dobře prosperovat bude i v zahradní zemině napůl s domácím kompostem. Rozdíly mezi takto namíchanou zeminou a nejdražšími palmovými substráty jsem nepozoroval. Substráty na palmy jsou složeny z podílu kompostu, písku, perlitu a jílu. V případě venkovního vysazení palmy je potřeba výsadbovou jámu udělat větší minimálně o polovinu, než je květináč. Hloubku nejméně dvojnásobnou, protože na dno je potřeba vždy udělat drenážní vrstvu z kamínků cca 10 cm.

Chamaerops kvete dvoudomým květenstvím, zvlášť samčím a zvlášť samičím. Květy jsou žluté, objevují se od května do června. Plodenství dozrává zpravidla až příští rok.

Dobře prokořenělá a zdravá palma je schopna přežít krátkodobě teplotu –12 °C , výjimečně i – 15 °C, ale Listy zmrznou už při cca okolo – 8 °C. Pro bezproblémové přezimování je vhodný kryt nejlépe z polykarbonátu a palmu opatřit topným kabelem nebo jiným topítkem. Na těch pár dnů, kdy jsou teploty pod –8 °C vás přitápění nezruinuje, a palma bude v dobré kondici a bude vám dělat jen a jen samou radost. Palmy v květináčích zimujeme na světlém místě. Optimální teploty pro přezimování jsou mezi nulou a 15 °C. Snese ale i výkyvy.

Hodně úspěchu s pěstováním!

Je jednou z nejčastěji pěstovaného druh palmy. Jeho mrazuvzdornost je v květináči kolem –5 až –7 °C, volně vysazená okolo –11 °C. Je to velmi přizpůsobivá palma ve stáří tvořící silný kmen. Velikost listu může být u starších jedinců až 5 metrů. Palma dorůstá několika metrů. Roční přírůstky kmene u starších jedinců v našich podmínkách jsou okolo 5–10 cm. Průměrně palma vytvoří 8–15 nových listů.

Během vegetace vyžaduje dostatečnou zálivku. Přes léto nenecháváme palmu zbytečně přesychat. S přicházejícím podzimním ochlazováním omezujeme i zálivku. Během zimování, ať už v zemi nebo v nádobě, je zálivka jen velice střídmá:

při teplotě 0–5 °C stačí rostlinu zalít 1krát za 1 až 2 měsíce,

i palmu v zemi je dobré při suchých zimách zalévat, doporučujeme pouze při rozmrznutí půdy v okolí palmy, a vodou o pokojové teplotě. Obvykle není potřeba palmu v zemi zalít více než 1krát za zimu.

Hnojení je prospěšné, zejména na jaře, jakmile pominou mrazy. Stačí 1krát měsíčně (Kristalon, Cererit, nebo NPK, případně jiná hnojiva). Vyrábí se i speciální hnojiva pro palmy. Sezonu je vhodné zakončit hnojivem s vyšším obsahem draslíku, který podporuje vyzrání pletiv a tím volně vysazenou palmu připraví na zimu. V případě žloutnutí listů doporučujeme použít hnojiva na list s vyšším obsahem železa.

Na substrát palmy extra náročné nejsou. Příliš lehká zemina podporuje rychlé vysychání, zejména v létě. Proto volíme zlatý střed. Dobře prosperovat bude i v zahradní zemině napůl s domácím kompostem. Rozdíly mezi takto namíchanou zeminou a nejdražšími palmovými substráty jsem nepozoroval. Substráty na palmy jsou složeny z podílu kompostu, písku, perlitu a jílu. V případě venkovního vysazení palmy je potřeba výsadbovou jámu udělat větší minimálně o polovinu, než je květináč. Hloubku nejméně dvojnásobnou, protože na dno je potřeba vždy udělat drenážní vrstvu z kamínků cca 10 cm.

Datlovník kanárský (Phoenix canariensis) kvete dvoudomým květenstvím, zvlášť samčím a zvlášť samičím. Květy jsou žluté, objevují se od května do června. Plodenství dozrává zpravidla až příští rok.

Dobře prokořeněná a zdravá palma je schopna přežít krátkodobě teplotu –11°C. Pro bezproblémové přezimování je nutný vhodný kryt nejlépe z polykarbonátu a palmu opatřit topným kabelem nebo přímotopem. Na těch pár dnů, kdy jsou teploty pod –5 °C vás přitápění nezruinuje, a palma bude v dobré kondici a bude Vám dělat jen a jen samou radost. Palmy v květináčích zimujeme na světlém místě. Optimální teploty pro přezimování jsou mezi nulou a 15 °C. Snese ale i výkyvy.

Hodně úspěchu s pěstováním!

Je asi nejčastěji a nejlépe pěstovaný druh palmy mírnějšího klimatického pásma. S jeho vysokou mrazuvzdorností se řadí mezi oblíbené palmy většiny pěstitelů po celém světě. Je to velmi přizpůsobivá palma tvořící kmen. Velikost listového vějíře dospělé palmy je kolem 1 metru. Palma dorůstá několika metrů. Roční přírůstky kmene v našich podmínkách jsou mezi 10–40 cm u volně vysazených palem, v květináči jsou přírůstky menší. Průměrně palma vytvoří 8–15 nových listů.

Během vegetace vyžaduje dostatečnou zálivku. Přes léto nenecháváme palmu zbytečně přesychat. S přicházejícím podzimním ochlazováním omezujeme i zálivku. Během zimování, ať už v zemi nebo v nádobě, je zálivka jen velice střídmá:

  • při teplotě 0–5 °C stačí rostlinu zalít 1krát za 1 až 2 měsíce,
  • i palmu v zemi je dobré při suchých zimách zalévat, doporučujeme pouze při rozmrznutí půdy v okolí palmy, a vodou o pokojové teplotě. Obvykle není potřeba palmu v zemi zalít více než 1krát za zimu.

Hnojení je prospěšné, zejména na jaře, jakmile pominou mrazy. Stačí 1krát měsíčně (Kristalon, Cererit, nebo NPK, případně jiná hnojiva). Vyrábí se i speciální hnojiva pro palmy. Sezonu je vhodné zakončit hnojivem s vyšším obsahem draslíku, který podporuje vyzrání pletiv a tím volně vysazenou palmu připraví na zimu. V případě žloutnutí listů doporučujeme použít hnojiva na list s vyšším obsahem železa.

Na substrát palmy extra náročné nejsou. Příliš lehká zemina podporuje rychlé vysychání, zejména v létě. Proto volíme zlatý střed. Dobře prosperovat bude i v zahradní zemině napůl s domácím kompostem. Rozdíly mezi takto namíchanou zeminou a nejdražšími palmovými substráty jsem nepozoroval. Substráty na palmy jsou složeny z podílu kompostu, písku, perlitu a jílu. V případě venkovního vysazení palmy je potřeba výsadbovou jámu udělat větší minimálně o polovinu, než je květináč. Hloubku nejméně dvojnásobnou, protože na dno je potřeba vždy udělat drenážní vrstvu z kamínků cca 10 cm.

Trachycarpus fortunei kvete dvoudomým květenstvím, zvlášť samčím a zvlášť samičím. Květy jsou žluté, objevují se od května do června. Plodenství dozrává zpravidla až příští rok.

Trachycarpus je též hodně variabilní a existuje mnoho druhů a kříženců. Nejběžnější druh, který se prodává v obchodech a roste v zahradách, je Trachycarpus fortunei. Dobře prokořenělé a zdravá palma je schopna přežít krátkodobě teplotu –17 °C. Listy ale zmrznou už při cca –12 °C. Pro bezproblémové přezimování je vhodný kryt nejlépe z polykarbonátu a palmu opatřit topným kabelem. Na těch pár dnů, kdy jsou teploty pod –8 °C vás přitápění nezruinuje, a palma bude v dobré kondici a bude vám dělat jen a jen samou radost. Palmy v květináčích zimujeme na světlém místě. Optimální teploty pro přezimování jsou mezi nulou a 15 °C. Snese ale i výkyvy.

Hodně úspěchu s pěstováním!

Strelitzie patří mezi nejkrásnější tropické rostliny a to zejména v době kvetení, které je dosti dlouhé. Kvetou zpravidla od února do června, ale starší rostliny tvoří květy prakticky pořád. Dospělé rostliny i v našich podmínkách mohou mít 1,5–2 metry a stejnou výšku mívají i oranžovo modré květy. Vypadají nádherně na terasách, u bazénů nebo v zimních zahradách.

Strelicie nemá ráda pokles teploty pod nulu. Optimální zimování je na světlém místě při teplotě 8–15 °C. Tato rostlina je relativně suchomilná. Její kořeny jsou i několik centimetrů tlusté, avšak velmi křehké a jsou zásobárnou vody. Strelitcie nakvétají jakmile dosáhnou výšky okolo metru.

Strelitcie je nenáročná exotická rostlina a je lepší věnovat jí méně péče než příliš mnoho. Příliš časté zalévání může poškodit kořeny, příliš málo vody jí naopak neublíží. Nadměrné hnojení způsobuje, že rostlina má sice mnoho listů ale málo květů. Jestliže Strelitzie nekvete, jedná se o mladou rostlinu, kvete až po 6 – 7 letech.

Strelicie nesnese pokles pod nulu a teplota pod –3 °C je pro ni smrtelná. Substrát snese běžný pro pokojové rostliny. Má ráda příměs jílu. Její kořeny jsou velmi tlusté a velmi křehké.

Nízké teploty a vyšší vlhkost substrátu způsobuje uhnití kořenů a chřadnutí rostlin. Strelicii lze letnit od května do září.

Jedná se o nejběžněji pěstované kaktusy vůbec. Díky její mrazuvzdornosti kolem –30 °C, s jejich zimováním není žádný problém. Kromě exotického vzhledu na jaře nádherně kvetou. Jejich plody jsou sice mnohem menší než ty, co se prodávají v obchodech jako dračí ovoce, ale jedlé jsou také. Jejich pěstování je opravdu nenáročné a zvládne ji každý začátečník. Opuncie se vyjímají na každé skalce. Se zeminou nebo hnojením si hlavu nelamte, roste totiž všude, kde je dost slunce. Dobrá rada na výsadbu je vysadit ji do folie (jen s malou dírou na zakořenění do země. Celou folii následně zamaskujeme štěrkem nebo kameny a takto vypadá úchvatně. Místo folie jsem viděl i staré linoleum zamaskované kameny. Toto oceníte zejména v případě, že nechcete mezi pichlavými trny vytrhávat trávu. Zálivka stačí jednou po výsadbě a pak už nikdy. Opuncie zpravidla kvete už rok po výsadbě!

Tento banánovník je trvalka, která i v našich podmínkách velmi rychle vyroste do krásy. Ve vaší zahradě vytvoří typickou tropickou atmosféru. Tento druh banánovníku patří mezi nejmrazuvzdornější banánovníky vůbec.

Jeho pěstování je velmi jednoduché. Při dostatku vláhy a tepla je schopný prostřední list povyrůst denně i okolo 15 centimetrů! Je to bylina, které může mít i přes 5 metrů a kvete cca po 60 odrostlých listech. Na plodech této odrůdy si ale moc nepochutnáme. Pěstuje se zejména pro dekorační účely, což plní na 100 %. Během růstu tvoří odnože, ze kterých si jejich oddělením vypěstujeme další rostliny.

Odolnost

Odolnost vůči mrazu je následující:

  • listy snesou do –1 °C,
  • pseudokmen do –5 °C,
  • nezakrytý corm (hlíza) okolo –10 °C,
  • dobře zakrytý corm zvládne až –20 °C.

Zimování

První způsob je, že necháme rostlinu na zahradě v zemi. Po prvních mrazících osekáme listy a kmen až u země a nakryjeme cca 40 cm vrstvou suchého listí nebo jiného suchého materiálu a přehodíme folií, aby pod ní nezatékalo. Na jaře rostlina vyrazí a díky zakořenění je schopná vyrůst do léta i přes 3 metry.

Druhou variantou je, že se osekají pouze listy a kmen se nechá a udělá se na něj domeček z 10 cm polystyrenu, a ten se vysype suchým materiálem – seno, listí, piliny a podobně. Takto zimovaný kmen zimu zpravidla bez větší újmy přežije a dříve tak vytvoří vysokou rostlinu. Koncem léta může mít i 5 metrů.

Třetí možností je postavit nad rostlinou polykarbonátový skleníček a umístit do něj vytápění s termostatem. Tímto způsobem vypěstujeme do 3 let šestimetrové rostliny s mohutnými kmeny o obvodu téměř metr.

Čtvrtým způsobem zimování je celou rostlinu vykopat, zasadit do květináče a přenést do bezmrazé místnosti.

Posledním způsobem je rostlinu vykopat, zbavit corm (hlízu) kořenů (stejně by uhniliy) a listů a samotný kmen uchovat v bezmrazých prostorech (třeba ve sklepě i bez světla) ideálně v suchých prostorech při teplotě 5–15 °C. Na jaře se kmen vysadí a velmi rychle zakoření a obroste. Kdo má skleník nebo zimní zahradu, nebo jiné vhodné prostory, může takto zimované kmeny dát od začátku února do květináče a rostlinu ještě přirychlit. Banánovník sice potřebuje na zimu trochu pozornosti, ale jeho exotický vzhled na vaší zahradě Vám to stonásobně vrátí.

Banánovník (Ensete ventricosum) má dvě základní formy – červenolistou a zelenolistou. Tento druh banánovníku pochází z tropických oblastí Afriky a varieta ,,Maurelii“ je vyhledávána především pro svoji červenou barvu listů, i řapíky listů na kmenu jsou červené. Je to rychle rostoucí banánovník a v tropech má roční přírůstky i několik metrů, u nás ale těchto velikostí nedosahuje. Rostlina jak v interiéru, tak zejména na terase nebo v zahradě vypadá luxusně a exoticky. Již mladá rostlina má velké atraktivní listy, silný, pevný kmen a působí mohutným dojmem, i když se na první pohled jedná o rostlinu velmi exotickou, je pěstování opravdu jednoduché.

Stanoviště

Rostlinu lze pěstovat jako nádobovou rostlinu celoročně v bytě, zimní zahradě nebo s letním umístěním venku na terase, či balkoně. Vždy zajistíme rostlině maximální možné oslunění. Čím více má rostlina slunečního záření, tím intenzivnější je červené zabarvení listů. Při venkovním umístění rostlina preferuje stanoviště chráněné před silným větrem. Silný vítr může potrhat listy. Banánovník je možné po dobu vegetace vysadit přímo ven, nebo jej i s květináčem zapustit do záhonu. Banánovník může být ve venkovním prostředí pouze v období bez mrazů. Lze jej umístit ven cca počátkem dubna, a to v nádobě, pokud by hrozily mrazy, je nutno jej na noc umístit dovnitř. Na podzim, těsně před příchodem mrazů, je nutné banánovník umístit dovnitř.

Půda

Půda musí být dostatečně propustná, humózní, zásobená vláhou a živinami. Velmi vhodné je vysazovat do směsi s velkým podílem rozloženého kompostu. Nevadí ani podíl jílu v substrátu. Substrát s převažujícím podílem těžkých jílovitých půd je na závadu, zejména v chladném období, kdy zůstává déle přemokřený.

Teplota

Minimální teplota k vegetaci je nad 10 °C. Optimální teplota pro ideální růst je mezi 22–33 °C. Při teplotách nad 35 °C zpomaluje růst. V období vegetačního klidu snese i teploty kolem 5 °C. Při –0,5 °C začínají omrzat listy. Kmen snese krátkodobě pokles teploty i na –5 °C, nicméně při delším poklesu teplot pod –2 °C dochází postupně k promrzávání kmene a následně i k jeho poškození.

Zálivka

Zálivka je velmi závislá na teplotě:

  • při teplotách do 10 °C prakticky nezaléváme,
  • v rozmezí 10–18 °C zaléváme jen velmi střídmě, nesmí dojít k promokření celého substrátu, ten udržujeme jen mírně vlhký,
  • v rozmezí 18–25 °C zaléváme již vydatněji, tak aby substrát nevyschl a nebyl více jak dva dny úplně promokřený,
  • při teplotách nad 25 °C zaléváme extrémně vydatně. Nevadí mu ani prakticky rozbahněná půda. Zaléváme denně velkými dávkami vody.

Hnojení

Banánovník hnojíme pouze v době vegetace. Obecně platí, že čím vyšší teplota a zálivka, tím více lze banánovník hnojit. Obecně lze použít všechna univerzální hnojiva s vyšším obsahem dusíku. V době plné vegetace lze hnojit např. rozpustnými hnojivy jako Kristalon start každý týden. Hnojení při výsadbě využíváme zejména způsob zapravení hnojiva přímo do substrátu. Tam lze přimíchat např. Cererit nebo NPK (menší hrst na 10 l zeminy). Tato hnojiva lze přisypat i několikrát během vegetace na povrch substrátu. Pokud nechcete myslet na hnojení v průběhu vegetace, tak lze použít pomalu rozpustná hnojiva. Velmi účinná jsou např. Plantacotte, Osmocotte nebo Hydrocotte, jejich výhodou je jednorázová aplikace přimísením do substrátu na jaře a výživný účinek trvá po celou dobu vegetace, nevýhodou je vyšší cena.

Zimování

V našich podmínkách venku nepřezimuje. Rostliny je nutno umístit do vnitřních prostor, kde nehrozí mrazy. S menšími rostlinami v nádobách problém není. Ty lze umístit např. na okno. Pro zimování platí, že čím vyšší teplota, tím rostlina vyžaduje větší intenzitu slunečního záření. Pokud bude banánovník umístěn v teplotě kolem 10–15 °C je to optimální. Velké vykopané rostliny můžeme také zimovat nasucho, bez substrátu, jen postavené např. na polystyrenové desce nebo jen tak postavené v krabici nebo v květináči (nezasypané). V tomto případě je optimální teplota 5–12 °C . Banánovník zastaví vegetaci, listy je možno zakrátit nebo i úplně ořezat. Kořeny zakrátíme rovněž, protože postupně úplně zaschnou. Nutné je zachovat co nejnižší vzdušnou vlhkost. Po příchodu vyšších teplot z cormu (jakoby hlíza, ze které vyrůstá kmen), začnou vyrážet nové silné bílé kořeny). Banánovníky bez listů a jen s rašícími kořeny vysazujeme počátkem května na stanoviště. Pokud máme vhodné prostory jako např. verandu, folník nebo skleník, můžeme je nechat narychlit. Zasadíme do výživného substrátu a mírně začneme zalévat. Velmi záhy nastoupí ohromující růst.

Množení

Tato varieta rodu Ensete je zvláštní tím, že ji nelze množit generativně (semeny). Dospělá rostlina sice vykvete, zaplodí a vytvoří semena, ale z vysazených semen vyrostou zelenolisté rostliny. Tato rostlina navíc za svůj život nevytvoří žádnou odnož. Její množení je tak problematické. Jediný způsob množení spočívá v likvidaci vzrostlé a vitální rostliny. Rostlina se uřízne v místě, ze kterého vyrůstají listy (cormu). Není však zaručeno, že se to povede. Minimální průměr kmene pro tento pokus je 20 cm, optimální 50 a více cm. Rostlina se uřízne těsně pod místem, kde jsou ještě vidět letokruhy z listů. Pro jistotu se ještě vyřízne středem cormu rýha, která zabezpečí, aby nedošlo k prorostení původního středu novou rostlinou. Z této rány několik dnů bude prýštit míza, poté se tok mízy zastaví a rána začne zasychat. Následně se na pařezu začnou objevovat trhliny, které se budou postupně zduřovat. Ze zduřeniny se následně začnou vynořovat klíčky nových rostlin. Během dvou týdnů z klíčků narostou rostliny, které budou mít v místě těsně nad zduřeninou náznaky kořínků. Poté se rostliny s cca 3–5 listy odřežou a nechají se zakořenit ve sterilním substrátu ideálně pro řízkované rostliny. Pro zabezpečení slušného ujmutí doporučuji použít některý z práškových stimulátor např. AS1. V době zakořeňování je potřeba zařídit vysokou vzdušnou vlhkost a teplotu kolem 26 °C. Proces množení je boj s časem, protože zduřenina začne velmi brzy zahnívat. Z tohoto důvodu bývá velké procento pokusů neúspěšné. Z našich zkušeností je nejlepší doba pro tento způsob množení konec března a v temperovaném skleníku. V odkaze fotogalerie máme i fotky z vlastního množení.

Pěstováním fíkovníků se zabývám cca od roku 1990. Věnuji se pěstování pouze jediné odrůdy, i když mi jich prošlo rukama desítky. Tato odrůda je opravdu bezkonkurenční. Rostlinu jsem získal od svého strýce, který fíkovníky na jihu Moravy pěstuje zhruba od roku 1960. Strýc sazenice získal od dlouholetého jihomoravského pěstitele. Tento klon se tedy na jihu Moravy pěstuje více než 100 let. Roste velmi dobře a plodnost je až neskutečná. Již dvouleté rostliny téměř stoprocentně plodí. Odolnost sazenic z našich dlouhodobě pěstovaných fíkovníků na jižní Moravě se nedá srovnat, oproti řízkům přivezeným z Chorvatska, nebo z holandských řízků prodávaných v supermarketech. Tento fíkovník se nijak neopyluje, protože se jedná o odrůdu adriatického typu tvořící plody partenokarpicky, tedy bez opylení.

POZOR: narazit můžete na smyrenskou skupinu fíkovníků, která plody tvoří až po opylení vosičkou blastophaga, která u nás nežije. Naše odrůda tvoří plody bez opylení zpravidla za každým nasazeným listem, a proto stačí jedna rostlina.

Složení půdy

Fíkovník není nijak na půdu náročný, ale také nesnáší dobře žádný extrém, roste venku výborně v nekyselých jílovitých půdách. Půda pro výsadbu nemusí být nijak upravována až na malý přídavek zahradnického substrátu v bezprostřední blízkosti vysazovaného kořenového balu pro rychlejší ujmutí.

Stanoviště

Je to subtropická rostlina, rostoucí např. v Chorvatsku, proto potřebuje hodně slunce. Nejlépe se mu daří poblíž zdi směrem na jih. Ideálně roste venku v nadmořské výšce do 350 m. n. m. volná výsadba ve vyšších polohách je diskutabilní. Lze jej pěstovat ve sklenících nebo jako přenosnou nádobovou rostlinu.

Výsadba a přesazování

Výsadba do volné půdy je možná od 15. května do konce září. Obecně je jaro lepší. Vysazovat ven lze i ty nejmenší sazenice. Pokud máme malé sazenice v perlitu, lze je také hned vysadit, pokud je po zmrzlých. Doporučujeme sazenice nenechávat v perlitu déle jak 2 týdny, mohou pak mít nedostatek živin, a proto je lepší je i na několik týdnů přesadit do květináče s běžným zahradnickým substrátem.

Zálivka

Mladé rostliny nepřeléváme, mohlo by dojít k uhnití kořenů. Obecně ve volné výsadbě zaléváme pouze po vysazení. Fíkovník je ze suššího podnebí, než je u nás, tak si se suchem poradí. V nádobách udržujeme zeminu mírně vlhkou. Nadbytek vláhy způsobí rychlejší růst větví, nicméně tyto nedostatečně dozrají, a i slabší zima jim dá zabrat a většinou zmrznou. Nadbytek vláhy prodlužuje dobu první i druhé násady plodů a výrazně oddaluje sklizeň.

Stříhání a řez

Fíkovník stříháme, především na podzim po opadu listů, aby byl co nejlépe foremný k zimnímu zabalení. Na jaře vystříháme všechny namrzlé větve. Během vegetace stříháme větve slabší a křížící se, aby do keře mohlo slunce. Při letní řezu je nutné, ale dbát na ochranu pokožky, protože latex vytékající z ran po odstřižených větvích je agresivní a kůže alergických osob po kontaktu s ním zarudne a svědí.

Odolnost vůči mrazu nezakrytého fíkovníku dle venkovní teploty:

  • při −12 °C začínají omrzat konce větví,
  • při −17 °C namrzají i silnější větve,
  • při −23 °C vymrzne celá rostlina ke kořenům, ale na jaře opět obrazí.

Účinná ochrana proti mrazu

Keře se slabšími větvemi – ohneme k zemi a zaskládáme balíky slámy, nebo silnou vrstvou listí a chvojí.

Větší keř nebo strom – po opadu listí vyřežeme silné neohebné větve a větve nepříliš vyzrálé a slabé. A vše ostatní zakrátíme tak na cca 2,5 m. Větve postupně stáhneme drátem nebo provazy, tak aby zabraly co nejméně místa. Celý svazek větví obalíme do starých kusů textilu, nebo silnou vrstvou netkané geotextilie. Poté dokola ještě zabalíme např. bublinkovou fólií, ale dbáme na to, aby byla zachována možnost alespoň maličké cirkulace vzduchu k rostlině. Zabráníme tak možnému výskytu plísní. Celý tento proces u tak velké rostliny zabere hodinu a vyplatí se! Fíkovník balíme nejdříve začátkem prosince, čím později, tím lépe, vše v závislosti na počasí. Fíkovník by měl být už zabalen na mrazy větší jak −10 °C (kritická hranice teplot). Rozbalujeme ho nejpozději počátkem března, opět podle teplot. V případě, že je fíkovník zabalen déle, při teplejším počasí, kdy do něj svítí slunce, může zevnitř začít plesnivět. Při popsaném zabalení, fíkovník přežije zimu −25 °C bez poškození. Lze použít polykarbonátový kryt nebo i domeček z polystyrenu.

POZNÁMKA: V případě použití slámy, listí nebo jiného biologického materiálu doporučujeme přidat i jed na myši.

Výskyt chorob a škůdců

Fíkovník pěstovaný venku netrpí žádnými škůdci nebo chorobami. Při pěstování ve skleníku nebo doma může být výjimečně napaden sviluškou nebo puklicí (štítenkou). V zimním zábalu ze slámy nebo listí může být poškozen myšmi, které si pochutnají na jeho kůře.

Hnojení

Fíkovník lze hnojit běžnými hnojivy, nicméně je to blbost. Ve své domovině roste a dobře prospívá na nehostinných místech. Dostatek a nadbytek dusíkatých hnojiv v kombinaci s dostatkem vody vede k velmi rychlému přírůstku (klidně i 3 metry za sezónu) dřevo je však nevyzrálé a zmrzne i při −7 °C. Dobře hnojený fíkovník netvoří zpravidla žádné plody, případně je tvoří výrazně později a ty nestihnou dozrát. Tato dřevina tvoří plody, novou generaci, jako obranu proti zajití.

Kdy vysadit ven

Sazenice fíkovníku je ideální sázet od počátku května, kdy nebudou hrozit mrazíky, které by mohly spálit čerstvě narašené listy. Nejpozději sázíme počátkem září. Z našich zkušeností je lepší zasadit i ty nejmenší sazenice přímo na místo do zahrady. Malé sazenice na zimu jednoduše zabalíte – ohnete k zemi a zasypete kolem Mikuláše listím a překryjete čímkoli, co zamezí zvlhnutí.

Copyright © 2019. Všechna práva vyhrazena.